Cordyceps: houba, která dokáže ovládnout svého hostitele

Příroda umí vytvářet fascinující organismy. Mezi ty nejzajímavější bezesporu patří Cordyceps – parazitická houba, která po staletí přitahuje pozornost obyvatel Tibetu a Číny a dnes i mykologů po celém světě.

Na první pohled vypadá nenápadně: scvrklá larva s tmavým stvolem, který jí vyrůstá z hlavy. Když se ale podíváme na její životní cyklus zblízka, zjistíme, že připomíná spíš scénář sci-fi filmu než běžnou houbu. A není to náhoda – houby z téhle skupiny posloužily jako předloha pro jednu z nejznámějších počítačových her poslední dekády i pro televizní seriál, který z ní vznikl.

Cordyceps houba

Jak Cordyceps vzniká?

V přírodě napadá Cordyceps larvy a housenky některých druhů hmyzu. U nejznámějšího druhu jde o larvy nočních motýlů z rodu Thitarodes, které žijí v půdě vysokohorských pastvin Tibetu, Nepálu a západní Číny v nadmořských výškách přibližně 3 000 až 5 000 metrů.

Mikroskopické spory proniknou do těla hostitele a vytvoří mycelium – síť jemných vláken. Ta spotřebují živiny uvnitř larvy a postupně vyplní téměř celý její organismus. Z larvy nakonec zůstane jen vnější obal, zevnitř zcela nahrazený houbovou hmotou. Tvar i členění si přitom zachová, takže na pohled jde pořád o housenku – jen tvrdou a lehkou jako suchá větvička.

Po dokončení vývoje vytvoří houba plodnici: úzký, několik centimetrů dlouhý stvol, který prorazí z hlavy hostitele a vyroste nad povrch půdy. Tam dozrají spory a cyklus může začít znovu. Právě tento průběh dal vzniknout českému názvu „housenice čínská".

Rod Cordyceps a jeho blízcí příbuzní přitom nejsou v přírodě žádnou výjimkou. Druhů je dohromady několik set a většina z nich je úzce specializovaná – jeden druh houby si vybírá jeden druh nebo úzkou skupinu hmyzu a na jiném hostiteli se neuchytí.

Houba, která mění chování hostitele

Některé druhy dokážou ovlivnit chování svého hostitele tak, aby pro vlastní rozmnožování získaly co nejlepší podmínky. Nejlépe popsaným příkladem je tropický druh Ophiocordyceps unilateralis a mravenci.

Napadený mravenec opustí kolonii svých druhů, vyšplhá po stonku do určité výšky, zakousne se do žilnatiny listu a v tomhle sevření zůstane až do konce. Houba si ho dovede přesně tam, kde je pro ni vlhkost a teplota ideální – a pak mu z hlavy vyroste stvol, ze kterého se spory sypou na mravenčí stezku pod listem. Odtud přezdívka „houba zombie mravenců".

Pro člověka tyto houby nebezpečné nejsou. Jsou vázané na hmyzí hostitele a tělesnou teplotu teplokrevných živočichů nesnášejí, takže scénář z filmů a her zůstane scénářem.

Jméno, které vypráví celý příběh

Tibetští pastevci houbu znají jako „jarca gunbu", v překladu „letní tráva, zimní červ". Čínské 冬虫夏草 (dongchong xiacao) říká totéž v obráceném pořadí: „zimní červ, letní tráva". Oba názvy vycházejí z toho, jak si celou věc vysvětlovali sběrači – v zimě pod zemí živočich, v létě z něj rostlina. Útvarů vyrůstajících z pastvin si lidé všímali po generace; že jde o houbu, a ne o trávu rostoucí z červa, se ukázalo až mnohem později.

Latinské Cordyceps je složenina ze slov pro palici a hlavu, tedy „palicohlavec" – přesný popis toho, co z larvy vyrůstá. Mykologové navíc rod v roce 2007 rozdělili a housenice čínská se přesunula do rodu Ophiocordyceps; správně se tak jmenuje Ophiocordyceps sinensis. Na etiketách doplňků stravy se ale drží starší a zažité jméno Cordyceps sinensis.

Jak se Cordyceps sbírá

Sezona začíná na konci května, jakmile na vysokohorských pastvinách roztaje sníh, a trvá jen několik týdnů. Celé rodiny se na tu dobu přesunou do stanových táborů nad hranicí lesa.

Samotný sběr je drobná, vyčerpávající práce: sběrač se pohybuje po kolenou a očima přejíždí zem, protože hledá tmavý stvol vysoký několik centimetrů, který se od suchého stébla trávy skoro neliší. Dobrý den znamená několik desítek kusů. Nalezený kus se opatrně vyryje celý, s larvou, a zbaví se hlíny kartáčkem – zlomený nebo poškozený kus má výrazně nižší cenu.

Houba se pak třídí podle velikosti, celistvosti a barvy a putuje přes místní výkupy a trhy dál do velkých měst. Pro mnoho pasteveckých domácností je tohle několikatýdenní období hlavním zdrojem hotových peněz za celý rok, takže kolem sběru vznikla vlastní sezonní ekonomika včetně práv na konkrétní pastviny.

Zájem má ale svou cenu. Výnosy z přírodních lokalit dlouhodobě klesají a v roce 2020 byla housenice čínská zařazena na Červený seznam IUCN jako zranitelný druh. Některé země sběr regulují povolenkami – Bhútán ho například vyjmul ze zákazu až v roce 2004 a od té doby ho omezuje právě systémem povolení.

Zajímavost: himalájské zlato

Divoký Cordyceps bývá v některých oblastech Tibetu označován jako „himalájské zlato". Důvod je jednoduchý: sběr je náročný, výskyt omezený a nic z toho nelze zrychlit. Cena nejkvalitnějších exemplářů může dosahovat tisíců až desetitisíců eur za kilogram, což z něj dělá jednu z nejcennějších přírodních surovin na světě.

S takovou cenou přicházejí i podvody. Z asijských trhů jsou popsané kusy slepené z úlomků nebo prodávané s drátkem či kouskem kovu uvnitř, který přidá na hmotnosti. Je to jeden z důvodů, proč se u doplňků stravy pracuje s řízenou kultivací a s extraktem, jehož obsah jde laboratorně zkontrolovat, místo s nákupem celých kusů na trhu.

Co v Cordycepsu najdeme

Chemické složení téhle houby je samo o sobě zajímavé téma. Z obsahových látek se nejčastěji uvádějí:

  • polysacharidy,
  • beta-glukany,
  • adenosin,
  • cordycepin,
  • cukerný alkohol mannitol, ve starší literatuře uváděný jako kyselina cordycepová.

Cordycepin je z nich nejzvláštnější. Chemicky jde o 3'-deoxyadenosin, tedy molekulu adenosinu, které chybí jeden atom kyslíku – takzvaný nukleosidový analog. Izolován byl v roce 1950, a to nikoli z housenice čínské, ale z příbuzného druhu Cordyceps militaris. Právě tyhle látky jsou předmětem řady laboratorních a akademických prací, které se houbám z téhle skupiny věnují.

Obsah se přitom liší podle druhu houby, podle toho, jaká část se zpracovává, i podle podmínek pěstování a způsobu extrakce. Proto má u extraktů smysl sledovat deklarovaný obsah konkrétních látek, ne jen název houby na obalu.

Cordyceps sinensis a Cordyceps militaris – jaký je rozdíl?

Když se řekne Cordyceps, většina lidí si představí housenici čínskou z tibetských plání. Na trhu s doplňky stravy se ale běžně potkáte s oběma druhy a není od věci vědět, čím se liší.

Cordyceps sinensis

Původní vysokohorský druh z Tibetu, Nepálu a Číny. V přírodě se vyskytuje vzácně, roste pomalu a sbírá se ručně. Vypadá nezaměnitelně: nahnědlá larva dlouhá tři až pět centimetrů s tmavým, nahoru se zužujícím stvolem. Celé kusy odtud patří k nejdražším přírodním surovinám vůbec.

Cordyceps militaris

Příbuzný druh, který napadá kukly motýlů a běžně se vyskytuje i v mírném pásu, včetně Evropy. Jeho plodnice jsou nápadně oranžové, kyjovité, bez larvy na pohled připomínají malé plaménky. Dá se pěstovat v nádobách na sterilním substrátu v kontrolovaných podmínkách, a je proto dostupnější a šetrnější k přírodním lokalitám.

Co si z toho odnést při čtení etikety

Název druhu sám o sobě neříká všechno. Při výběru doplňku stravy se vyplatí hledat, jaký druh je použit, jaká část houby se zpracovávala, jaký je deklarovaný obsah sledovaných látek a odkud surovina pochází. To jsou údaje, které jde porovnat – na rozdíl od obecných formulací na přední straně obalu.

Co obsahují naše kapsle CORDYCEPS

V naší řadě prémiových kapslí má Cordyceps vlastní produkt. CORDYCEPS kapsle 60 ks obsahují koncentrovaný extrakt z housenice čínské (Cordyceps sinensis) s garantovaným obsahem 50 % polysacharidů a 25 % beta-glukanů. Jedna kapsle obsahuje 500 mg extraktu, celé balení váží 30 g.

Obal kapsle je z hydroxypropylmethylcelulózy rostlinného původu, takže kapsle jsou vhodné i pro vegany a pro lidi, kterým nesedí běžné želatinové výrobky. Neobsahují plnidla ani konzervační látky a snadno se polykají. Forma kapslí se hodí pro ty, kdo nechtějí chuť medu, často cestují nebo hledají čisté složení bez přidaných látek.

Produkt není určen pro děti do 3 let věku, těhotné a kojící ženy. Doporučené denní dávkování se nemá překračovat, obal patří na suché místo při pokojové teplotě do 25 °C. A jako u každého doplňku stravy platí, že nenahrazuje pestrou a vyváženou stravu ani ostatní součásti životního stylu.

Houba, která nepřestává fascinovat

Jen málokterá houba má tak neobvyklý životní příběh jako Cordyceps. Prorůstá tělem larvy, vyroste jí z hlavy, dala vzniknout názvu „letní tráva, zimní červ", uživí celé pastevecké rodiny po dobu krátké sezony a stala se předlohou pro popkulturu.

Ať už vás na ní zaujme způsob života, jazyk a historie kolem jejího jména, ekonomika jejího sběru nebo chemie jejích obsahových látek, jedno je jisté – Cordyceps patří mezi houby, které si pozornost rozhodně zaslouží.